Sobotka 2017 - Zajímavosti
 

Podsemínský most (Troskovice)

     Jednoobloukový kamenný most vede přes Žehrovku k Podsemínskému mlýnu. Jedná se o kulturní památku, která je ale ve špatném stavu. Most v krásném prostředí Českého ráje často využívají filmaři, objevil se například v rodinné komedii Jak dostat tatínka do polepšovny nebo dobrodružném filmu Kletba bratří Grimmů.

Pekařova brána (Vyskeř)

     Pekařova brána je krátký silniční tunel, resp. skalní brána v Českém ráji na silnici III/27926 (km 10,9, evidenční číslo 27926-4) pod Lažany, částí obce Vyskeř, asi 5 km severně od města Sobotka.

     Tunel má délku 4 m, světlou výšku 4,9 m a zprovozněn byl v roce 1914. Kvůli tvaru lomeného oblouku je však vjezd omezen pro vozidla do 3,8 metru výšky.

     Brána vznikla při stavbě silnice, když její stavitelé narazili na skálu nazývanou Mnich a rozhodli se, že ji zachovají. Vytesali do ní gotický oblouk a zároveň její vrch zpřístupnili po schodech. Název Pekařova brána pochází z doby, kdy tudy vedla původní turistická stezka z hradu Kost na hrad Valdštejn pojmenovaná po českém historikovi Josefu Pekařovi.

romantické údolí Plakánek

     Asi nejznámějším údolím Českého ráje je malebné a borovými lesy a skalami obklopené údolí nedaleko města Sobotky jménem Plakánek. Údolí se nachází v jižním výběžku Českého ráje v Sobotecké kotlině na hranici jičínského okresu s okresem Mladá Boleslav, má začátek u taktéž turisticky populárního hradu Kost a táhne se podél potoka Klenice v délce asi 2,5 km k osadě Rašovec. Plošně tak údolí zabírá přes 90 hektarů a jeho nadmořská výška postupně klesá z 316 m.n.m. na 265 m.n.m. Díky unikátní skladbě flory a fauny, která je typická pro skalnatá kaňonovitá údolí je Plakánek prohlášen Chráněnou přírodní památkou. Předmětem ochrany je údolí s pískovcovými skalními okraji a věžemi, mokřadními loukami a fragmenty lužních společenstev, suťových lesů, relikních skalních borů a acidofilních a borových doubrav. Z flory na údolních mokřadech a loukách nalezneme typický úpolín nejvyšší či prsnatec májový, údolí je známé také výskytem silenky dvoudomé. Z fauny se v údolí vyskytuje některá zvláště chráněná zvířena např. čolek horský, skokan štíhlý, ve skalách žije několik druhů netopýrů z nichž nejvzácnější je asi vrápenec malý. Ptactvo zastupuje typická poštolka obecná nebo krkavec velký.

Šolcův statek

     Šolcův statek je vzácně zachovalá venkovská usedlost z roku 1811. Nachází se v proluce Šolcovy ulice, nedaleko soboteckého náměstí. Je znám hned ze dvou důvodů. Roku 1838 se v něm narodil český básník Václav Šolc a v roce 1974 zde můj otec, Karel Samšiňák, založil galerii výtvarného umění. Ta každoročně nabízí nejméně 4 výstavy – 3 v roubence a jednu v lapidáriu. Během návštěvní sezóny (od 1. května do 31. října) krom expozic pořádáme besedy se zajímavými lidmi a koncerty.

Filmový Liptákov (Vesec u Sobotky)

     Vesec u Sobotky je oblíbeným místem filmařů, ať už českých tak zahraničních. Neminul ji ani fenomén Cimrman, když ve filmu Jára Cimrman ležící, spící představovala smyšlenou pojizerskou vísku Liptákov i s muzeem peří v domě čp. 19.

     Z mnoha dalších filmů uveďme Jak dostat tatínka do polepšovny, S čerty nejsou žerty, Čertův švagr, Přijela k nám pouť nebo Díky za každé nové ráno; ze zahraničních Porážka, Syn třinácti otců a Johanes. Výčet by byl hodně dlouhý díky mnoha dalším televizním pořadům či seriálům jako např. V zámku a podzámčí.

Mlýn Střehom (Střehom)

     Pokud půjdeme malebným údolím Plakánek od hradu Kost směrem do Sobotky a mineme studánku Roubenku, tak dojdeme na okraj vsi zvané Střehom, kde narazíme vlevo u cesty na roubený střehomský mlýn se zachovalým vodním kolem. Mlýn pochází z roku 1516 a mlynáři tu mleli až do roku 1952. Pohon vodního kola zajišťuje náhonem voda z místního potoka, který se jmenuje Klenice. Náhon je však ve špatném stavu silně zarostlý vegetací. Pokud se vám mlýn bude zdát povědomý, vězte že vás zdání neklame - natáčela se tu velká spousta pohádek a filmů. Z té asi nejznámější je to pohádka S čerty nejsou žerty, kde mlýn byl domovem hlavního hrdiny Petra Máchala. Mlýn dnes slouží již jen k bydlení, ale i tak je dřevěné mlýnské kolo dodnes funkční a občas majitel mlýna na něj pustí vodu.