Po stop�ch husit�, partyz�n� a Hoch� od Bob�� �eky (3 v 1)
Nenechte se zm�st mo�n� trochu prapodivn�m dodatkem nadpisem, to m� jen �as a okolnosti dob�hly a nachystal jsem pro v�s z jednoho m�sta hned t�i turistick� report�e v celostn�m d�rkov�m balen� � vyjd�te se tedy tentokr�t do m�ho rodn�ho kraje, do nitra divukr�sn� Vyso�iny. Vystupte spolu se mnou na vrchol Melechova, zajd�te do rezervace na Tvo�idlech a objevte foglarovskou Slune�n� z�toku.
Dob�e, p�izn�m se v�m, nebyly to okolnosti � to m� jen kone�n� jednou dob�hla moje ob�asn� lajd�ckost. P�vodn� jsem toti� pl�noval sepsat report� z leto�n� v�pravy na vrch Melechov s t�m, �e voln� nav�i podobnou v�pravu z minul�ho roku. A� jsem hledal, jak jsem hledal, navazovat nen� na co � a tak mi nezb�v� ne� situaci vy�e�it voln�m spojen�m dvou report�� do jedn�. P�i psan� textu jsem posl�ze zjistil, �e nem�m hotovou ani report� z lo�sk�ho putov�n� �dol�m S�zavy, kter� se skoro z poloviny tak� kryje s trasou po sestupu z Melechova. Nevid�m tedy jin� rozumn� zp�sob, ne� spojit hned t�i report�e do d�rkov�ho balen� a zav�zat stu�kou zaj�mavost� z tohoto kouzeln�ho kraje.
Je mlhav� podzimn� r�no ned�le 26. ��jna 2008. Poprv� od l�ta jsem se spole�n� s mamkou a bratrem vydal nav�t�vit p��buzenstvo v Led�i nad S�zavou. Zat�mco babi�ka s mamkou vyr�ej� s v�nci a sv��kami na h�bitovy a d�da s Tom�em odch�zej� kutit n�co do d�lny, j� a teta m�me �pln� jin� pl�ny. V�era odpoledne jsme si toti� po v�ce ne� roce znovu dojednali spole�nou turistickou v�pravu. V okol� je sice spousta zaj�mav�ch c�l�, p�esto n�s hlavn� �as nut� vydat se do m�st d�v�rn� zn�m�ch, na nedalek� vrchol Melechov (715 m) a navzdory tomu, �e na celou v�pravu m�me jen n�co m�lo p�es 3 hodiny, vol�me del�� variantu, co� znamen� p�� v�stup p��mo z Led�e.
Teta cestu d�v�rn� zn�, proto�e na ten kopec chod� pravideln� tr�novat p�ed sv�mi alpsk�mi v�pravami. Tak� dnes si nese pln� batoh v�c�, j� j� je�t� p�id�v�m sv� pit� a s�m jdu zcela v�jime�n� bez bag�e. Bohu�el tak� bez fo��ku, kter� z�stal u� v Brn�, nebo� jsem tak dop�edu netu�il, �e n�kam p�jdeme. Je to trochu �koda, proto�e podzimn� p��roda nab�z� k zachycen� spoustu l�kav�ch motiv�. Ale je to tentokr�t mo�n� i dob�e, jak se toti� zn�m, jen bych neust�lou dokumentac� zdr�oval a dnes skute�n� nem�me �asu nazbyt. S obr�zky tedy t�eba zase p��t�.
Kr�tce po p�l des�t� vyr��me nejkrat�� cestou ven z m�sta. Je chladn� po�as�, ale rozpou�t�j�c� se mlha slibuje hezk� den. Na�e startovn� v��ka se pohybuje jen okolo 370 m. n. m. a �ek� n�s tedy na m�stn� pom�ry mnoho metr� v�stupu. Tr�nink zahajujeme hned za bar�kem, kdy� lezeme nejkrat�� cestou nad �dol��ko Poln�ho potoka, abychom ho mohli p�ekonat �bo�n� silni�kou o kus v��. Pak n�sleduje rychl� propl�t�n� mezi domy a okolo h�bitova sch�z�me dol� k S�zav�. Vyd�v�me se po �erven� turistick� zna�ce po cest� proti proudu, po chvilce m�j�me je�t� zahradnictv� a pak u� se m��eme neru�en� kochat klidn�m tokem �Bob�� �eky� (foto �. 001). Po necel�m kilometru proch�z�me okolo b�val�ho lomu (foto �. 002), na rozcest� odbo�ujeme na zelenou zna�ku a n�sleduje prudk� stoup�n� lesem k rozcest� H�jovna. Odsud pokra�ujeme po silnici kolem samoty Kocanda a zem�d�lsk�ho dru�stva a� do vesni�ky Mstislavice.
Pr�v� tady jsme za��nali v�pravu skoro p�ed rokem a �tvrt. Tehdy kalend�� ukazoval hezk� datum 27. 7. 2007 a my jsme se pod Melechov vydali autem, abychom si ud�lali jen asi 5 km dlouhou podve�ern� proch�zku. Pokra�ujeme st�le po zelen� zna�ce vzh�ru nad vesnici. U posledn�ho domku mus�me d�t velk� pozor na divok� husy. P�ed rokem voln� kr��ely po cest�, a tak jsme je rad�ji obch�zeli obloukem po poli. Teta s nimi nem� dobr� zku�enosti, n�kolikr�t ji pr� po��dn� prohnaly. Dnes je tu v�ak a� p�ekvapiv� klid, jen posledn� dv� se s k�ikem proch�z� daleko za plotem, zat�mco ostatn� u� z�ejm� skon�ily na posv�ceneck�m pek��i.
O kus v�� v lese d�l�me na p�ekr�sn�m m�st� malou p�est�vku. �koda, �e nem�m s sebou ten fo��k, tohle by st�lo za to zv��nit. Mal� palou�ek obklopen� stromy, zapadan� list�m a na n�m n�kolik v�t��ch kamen� pota�en�ch mechem. Tak luxusn� p��rodn� posezen� jsem na t��e u� dlouho nem�l. Trochu up�j�m ze z�sob a p�r minut se koch�m okol�m. Mus�m zkoncentrovat s�ly na v�ce ne� 200 metr� p�ev��en�, kter� n�m nyn� zb�v� na kr�tk� vzd�lenosti zb�v� p�ekonat k vrcholu. No��me se hloub�ji mezi stromy a za��n�me boj s vrstevnicemi. Kolmo p�ech�z�me dv� vet�� sv�nice na �bo�� hory a po prav� stran� obch�z�me pam�tn�k partyz�n�. Tady jsme si d�lali zast�vku p�ed rokem. Je to upom�nka tak� seskok para�utistick� skupiny za 2. sv�tov� v�lky (foto �. 003).
Melechov hr�l v historii zdej��ho kraje v�bec d�le�itou �lohu. Jeho p�vodn� n�zev byl Oreb a jen dom��l�m, �e byl zm�n�n mo�n� kv�li zn�m�j��mu vrchu stejn�ho jm�na nedaleko T�ebechovic. Ten n� pos�zavsk� je zdaleka viditelnou dominantou a m� proto hodn� strategickou polohu, co� dokazuj� mimo jin� i zbytky obrann� tvrze ji� ze 14. stolet� na jeho z�padn�m �bo��. Roku 1420 se na jeho vrcholu uskute�nilo obrovsk� shrom�d�n� a v�le�n� porada husit� a za 2. sv�tov� v�lky se tu pro zm�nu sch�zeli na porady partyz�ni. Dnes je to p�edev��m mekka m�stn�ch turist�. A n�m od pam�tn�ku chyb� k vrcholu u� jen kousek cesty. P�ich�z�me k turistick�mu rozcestn�ku a k rozhledn� (foto �. 004 a 005). Ta byla p�vodn� m���c� v�� a kdysi mo�n� tak� slou�ila turist�m, dnes byste z n� u� ale v�bec nic nevid�li, nebo� ji okoln� stromy svou v��kou d�vno p�erostly. Uva�uje se sice pr� jej� oprav� a zv��en�, ale d��v na n�kolik let k tomu z�ejm� nedojde.
Na vrcholu Melechova se rozd�luj� lo�sk� a leto�n� trasa v�pravy. Nejprve tedy sma�u resty a dovypr�v�m rok 2007 ... Sestupujeme st�le po zelen� zna�ce ji�n�m �bo��m hory a� k b�val� h�jence a chat� Rohule (foto �. 006). Dnes je tu mezi lesy ukryt� s�dlo m�stn�ho milion��e a h�jenka skoro zarostla bujnou vegetac�, ale jen p�r metr� od n� vyrostla velkolep� japonsk� zahrada a modern� d�m hl�dan� zu�iv�mi psy. Z rozcest� se d� pokra�ovat je�t� k zaj�mav�mu skaln�mu �tvaru s n�zvem �ert�v k�men, my si tuto mo�nost v�ak nech�v�me a� na n�kterou z dal��ch v�prav a m���me po ji� nezna�en� silni�ce ke Kouteck�m rybn�k�m, kam se r�di jezd�me u� d�tstv� ka�d� l�to koupat. Naproti doln�mu rybn�ku, kter� je zn�m� tak� jako Homole, odbo�ujeme vpravo do lesa na sv�nici a obloukem se kolem ly�a�sk�ho vleku vrac�me a� ke k��en� se zelenou turistickou zna�kou, po kter� jsme p�edt�m stoupali vzh�ru na Melechov. Pak u� nezb�v� ne� seb�hnout zp�t do Mstislavic a autem se vr�tit do Led�e.
Tolik tedy k roku minul�mu a nyn� se op�t v �ase p�esuneme do ��jna 2008, zp�t na vrchol Melechova. Vlastn� na jeden jeho z vrchol�, proto�e jak se vz�p�t� ke sv�mu nemal�mu p�ekvapen� od tety dozv�d�m, v minul�m roce prob�hlo nov� m��en�, kter� zjistilo, �e u rozhledny a rozcestn�ku nen� nejvy��� m�sto. To se nach�z� je�t� o n�kolik des�tek metr� d�l v lese a pro zat�m k n�mu vede alespo� provizorn� vyzna�en� cesta. Jsem za to vlastn� docela r�d, proto�e se t�m kone�n� snad vyjasnila v��ka t�to hory, kter� v r�zn�ch map�ch a zdroj�ch a� neskute�n� kol�s� v rozmez� 705-713 m. V�zte proto, �e nejvy��� bod Melechova m��� podle nov�ch zji�t�n� dokonce 715 m. n. m. S podobn� velk�mi nesrovnalostmi ohledn� v��ky jsem se ale u� hodn� dlouho nesetkal.
My si v�ak dobyt� nejvy���ho bodu nech�v�me a� na p��t� rok a sestupujeme po �lut� zna�ce do vesni�ky Dobrov�tova Lhota na severov�chodn�m �bo�� kopce. Cestou se p�ed n�mi otev�raj� skute�n� hezk� podzimn� pohledy, a tak ob�as chv�li koch�me. U prvn�ch domk� m� teta upozorn�, kde m��u o�ek�vat jak� zu�iv� psy, ��m� dokazuje, �e je opravdov�m m�stn�m znalcem. Pokra�ujeme st�le po �lut� zna�ce prudk�m kles�n�m do �dol� S�zavy. Cesta je m�sty zapadan� takovou vrstvou pestrobarevn�ho list�, �e ji pod n�m m��eme pouze tu�it.
Zna�ka n�s zavede p��mo k t�bo�i�ti Stvo�idla. I p�esto, �e je to jedno z nejvyhled�van�j��ch m�st u �esk�ch �ek, �e je hezk� podzimn� den a jen p�r minut po poledni, nen� tady �iv� du�e. Nask�t� se n�m tak docela netradi�n� pohled na opu�t�n� chatky, zav�en� penzion, kemp i ob�erstven�. Jak� je to obrovsk� rozd�l oproti l�tu, kdy tady skoro nen� k hnut� a po �ece pluj� nekone�n� z�stupy vod�k�. L�k� je sem p�edev��m stejnojmenn� p��rodn� rezervace, jej� hlavn� ��st se rozkl�d� na v�chod od t�bo�i�t� v d�lce asi 4 km proti proudu sm�rem ke Smr�n�. Chr�n� fascinuj�c� �sek S�zavy s obrovsk�mi balvany v koryt� s vymlet�mi ob��mi hrnci. Mezi nimi jsou n�dhern� pe�eje a to v�e le�� v �zce sev�en�m zalesn�n�m �dol�. I j� jsem m�l jedine�nou mo�nost n�kolikr�t si sjet tento �sek �eky o Velikonoc�ch roku 2001 jako h��ek na raftu a byl to skute�n� nezapomenuteln� z�itek. Stejn� jako cel� ten prodlou�en� v�kend str�ven� zde v chatk�ch se s partou zn�m�ch ze st�edn� �koly.
Naposledy jsem tady v�ak byl p�ed rokem v l�t� 26. �ervence 2007, den p�ed ji� vzpom�nanou prvn� v�pravou na Melechov. Tehdy byl p�ekr�sn� letn� den s azurov�m nebem a teplotou jen t�sn� pod 30�C. Vydal jsem se Pos�zavsk�m Pacifikem z Led�e nad S�zavou do 8 km vzd�len� z�stavky Smr�n�, abych se mohl zp�t vypravit p�ky a splnit se tak sv�j d�vn� turistick� z�vazek o projit� kraje Hoch� od Bob�� �eky. Nech�v�m se zv��nit u startovn�ho rozcestn�ku ve Smr�n� (foto �. 007) a z mostu pak s�m d�l�m prvn� sn�mky kouzeln� �eky S�zavy (foto �. 008). M� dnes opravdu m�lo vody, a tak trochu s nostalgi� vzpom�n�m, jak jsme pr�v� odsud na ja�e p�ed �esti lety startovali divok� sjezd pe�ej� na raftech.
Na kraji osady u odbo�ky modr� turistick� zna�ky vedouc� odsud p�es Ko�kovice na Melechov (jedin� z cest, kterou jsem tam je�t� nebyl), sch�z�m k mal�mu Meziklask�mu potoku a fotografuji mal� d�ev�n� ml�n se dv�ma vodn�ky (foto �. 009), malou uk�zku toho, �e �zlat� �esk� ru�i�ky� je�t� existuj�. Hladinu proza�uje ostr� slunce a j� se vrac�m na cestu, abych pokra�oval po proudu S�zavy. Po chv�li u� se objevuj� prvn� �ulov� balvany v�ech velikost�, a to nejen v �ece, ale tak� na b�ehu u cesty a v bl�zk�m lese. N�kter� jsou omlet� vodou do podoby n�dhern�ch plac�k�, jin� zase p�ipom�naj� ob�� hrnce. T�m�� s ka�d�m ujit�m metrem jich p�ib�v� a za p�r minut u� se zd�, �e snad �eku nadobro p�ehrad�. To se podle pov�sti o vzniku Stvo�idel m�lem poda�ilo m�stn�mu �ertovi.
To pr� bylo tak, v nedalek�m Rej�kov� �il z�mo�n�, ale stra�n� l�n� sedl�k, kter� jednou p�i or�n� pole poslal pr�ci k �ertu a lehl si na mez. Kdy� se probudil, bylo pole zoran� a p�ed sedl�kem st�l �ert. Hl�sil se k n�mu do slu�by pod podm�nkou, �e po deseti letech si vezme jeho du�i. L�n� sedl�k souhlasil a �ertu se upsal, v�dy� kdov� co bude za deset let? Jen�e �as uplynul jako voda v S�zav� a sedl�kovi se do pekla necht�lo. Jeho �ena cel� staven� vykropila sv�cenou vodou, tak�e �ert na n�ho nemohl. Kdy� to �ert zjistil, rozhodl se zni�it sedl�kovi alespo� pozemky. Zalet�l k �ebr�kovu do lomu, naplnil pytel velik�mi �ulov�mi balvany, hodil si ho na z�da a let�l k Rej�kovu. Nebyl je�t� ani u �eky, kdy� u Pultar� ve smr�ensk�m ml�n� zakokrhal kohout, ��m� �ertovi za�alo ub�vat sil. Postupn� z pytle usyp�val, tak�e kudy let�l, tam z�st�valy le�et v�t�� �i men�� balvany.
Podle m�m�n� geolog� a hydrogeograf� zase Stvo�idla vznikla v d�vnov�ku, kdy si �eka razila cestu neprostupn�m �ulogranitov�m mas�vem Melechova. Balvany pak v pr�b�hu �asu voda vymodelovala a� do dne�n� podoby. A� tak �i onak, dnes je tu d�ky tomu p�ekr�sn� p��rodn� rezervace. Proch�z�m po cest� okolo S�zavy a obdivuji rozmanitost velikost� a tvar� jednotliv�ch balvan�, v hladin� se zrcadl� ostr� letn� slunce, ale na kraji lesa je p��jemn� chl�dek. Po�izuji nespo�et zaj�mav�ch sn�mk� (foto �. 010 � 013) a cestu mi ob�as komplikuj� snad jen padl� stromy (foto �. 014) a nah�zen� kameny. L�nou proch�zkovou ch�z� s mno�stv�m zast�vek p�ich�z�m kolem Rodrigovy sk�ly do 3 km vzd�len�ho t�bo�i�t� na Stvo�idlech a� po neuv��iteln�ch 4 hodin�ch. Mohu tak ��ct, �e jsem si tento kouzeln� �sek S�zavy prohl�dl skute�n� do detail�. V t�bo�i�ti je hodn� �ivo, chatky, penzion i kemp jsou pln� n�v�t�vn�k� a mnoz� z nich vyu��vaj� kr�sn� po�as� k opalov�n� nebo koup�n� v �ece (foto �. 015). J� m���m k ob�erstven� na chlazenou kofolu a nad v��epem m� pobav� tento z internetu sta�en� n�pis: �Podnapil�m a na dluh pod�v�me pouze ruku.� Na�t�st� jsem st��zliv� a p�r korun m�m, tak�e za chv�li u� se tak� vyh��v�m u d�even�ho stolku a usrk�v�m limon�du. Pak je�t� po�izuji n�kolik sn�mk� t�bo�i�t�, nov� l�vky (tu p�ede�lou op�t odnesly jarn� povodn�) i odj�d�j�c�ho Pos�zavsk�ho Pacifiku.
A nade�el �as k op�tovn�mu n�vratu do ��jna roku 2008. Dnes jsem ve Stvo�idlech s tetou a v lidupr�zdn�m t�bo�i�ti used�me k d�ev�n�m stolk�m, abychom drobn� pojedli z vlastn�ch z�sob p�ed zp�te�n� cestou. Klid naru�� snad jen hukot vlaku proj�d�j�c�ho na trati nad prot�j��m b�ehem �eky, ale ten to m� povolen�, nebo� jsem u� dlouh� desetilet� neodmysliteln� pat��. Po kr�tk�m odpo�inku opou�t�me Stvo�idla a po �erven� turistick� zna�ce lemuj�c� b�eh �eky vykra�ujeme zp�t do Led�e. Po p�r stech metrech p�ekra�ujeme dal�� zaj�mav� m�sto � Kouteck� nebo tak� �Zlatonosn�� potok (foto �. 016). Tohle p��zvisko dostal v knize Jaroslava Foglara Devades�tka pokra�uje. Pr�v� tady se plnil 6. �kol Alvareze � hled�n� pouzdra ve vod�ch hlubok�ch (foto �. 017).
Nach�z�me se toti� v pam�tn�m kraji Hoch� od Bob�� �eky, v kraji Jest��ba a jeho skautsk�ho odd�lu, pra�sk� Dvojky. Pr�v� tato m�sta Jaroslava Foglara inspirovala k seps�n� nejslavn�j��ch kn�ek, kter� i j� osobn� velice miluji. Zlatonosn� potok tedy pochopiteln� nen� jedin�m podobn�m m�stem v okol�. Jen n�kolik set metr� na opa�nou stranu od t�bo�i�t� ve Stvo�idlech najdeme na kraji lesa Rodrigovu sk�lu, kde se pro zm�nu plnil posledn� � 18. �kol Alvareze spo��vaj�c� v chyt�n� kl��e. Vzpom�n�m si, �e p�ed rokem kousek odtud byl tak� jeden skautsk� t�bor a m�li postaven� p�ekr�sn� totem (foto �. 018).
Od Kouteck�ho potoka stoup� �erven� zna�ka lesem na rozcest� u nemocnice v H�ji. D��ve to byla porodnice, kde p�i�la na sv�t t�eba i moje sest�enka, pozd�ji l�ka�sk� laborato�, kde dlouh� l�ta pracovala pr�v� teta a dnes je to l��ebna dlouhodob� nemocn�ch. Odsud strm� kles�me zp�tky k �ece na rozcest� U lomu, kde jsme dopoledne odbo�ovali na zelenou zna�ku sm�rem nahoru na Melechov. D�l u� cesta vede v poklidu pod�l �eky a� na kraj Led�e nad S�zavou.
P�ed rokem v l�t� jsem si v�ak cestu od nemocnice je�t� prodlou�il odbo�en�m na �lutou turistickou zna�ku. Ta m� po kilometrov�m kles�ni dovedla na m�sto, v�em Jest��bov�m �ten���m a obdivovatel�m nejposv�tn�j�� � pro jeho uveden� si od autora vyp�j��m n�kolik ��dk� z Hoch� od Bob�� �eky: �V�m, ho�i, o jednom kr�sn�m zapomenut�m kraji," za�al zvolna a tajemn� Rikitan. "Je daleko od na�eho m�sta. �eleznice tam nevede, ba ani silnice a �lov��ka tam v okol� �iroko daleko nen�. Musili bychom tam j�t n�kolik dn�. Je to kraj les�, kopc� a skal. Divok�, lidupr�zdn� a zanedban�, ale kr�sn�! St�edem se vine �eka, m�sty jsou velik� balvany v �e�i�ti s p�se�n�mi b�ehy. M� jasnou a pr�zra�nou vodu a �ist� dno... V jednom z jej�ch z�hyb� je mezi skalami, kopci a hust�mi lesy mal� lou�ka na b�ehu..."
Ano, kone�n� jsem i j� na�el slavnou Slune�n� z�toku. Kraj kolem n� u� nen� zanedban�, v l�t� ani lidupr�zdn�, �eleznice i mal� silni�ka tu tak� d�vno funguj�. Jinak ale v okol� za ty des�tky let, kter� ub�hly od chv�le, kdy tu na b�ehu S�zavy poprv� stanovaly chlapci z Jest��bova odd�lu, p�ibylo jen p�r chat a t�bo�i��. V roce 1997 tu byl Jaroslavu Foglarovi odhalen na okraji louky pam�tn� k�men (foto �. 019). Ale �eka z�stala, les z�stal. Trvaj� i slunn� dny a m�s��n� noci, za jak�ch ho�i kdysi zp�vali P�se� �pl�ku, jej� t�ny "let�ly dol� do b�l�ho kraje, p�es Bob�� �eku, po skal�ch vzh�ru a us�naly n�kde tam naho�e v prot�j��ch str�n�ch". Je a� neuv��iteln�, �e i po 80ti letech si tohle m�sto st�le zachov�v� svoje kouzlo a jedine�nou atmosf�ru.
P�i sestupu do Slune�n� z�toky dokonce potk�v�m dva t�born�ky ve skautsk�ch kroj�ch a d�v�me se kr�tce do �e�i. Jako by p�ede mnou o�ily str�nky Foglarov�ch kn�ek. Louku i te� po �est� hodin� ve�er osv�tluje ve�ern� letn� slune�n� kotou�, kter� jako by tady ani nezapadal. Nad ohybem S�zavy proj�d� Pos�zavsk� Pacifik (foto �. 020) a u b�ehu jsou ukotven� lo�ky. O kus d�l t�born�ci chystaj� n�jakou sout� a ve�ern� t�borov� ohe�. Nech�v�m se od nich vyfotografovat u Jest��bova pam�tn�ku a tuhle fotku hned �ad�m mezi sv� nejcenn�j�� (foto �. 021). Nechce se mi dom�, nejrad�ji bych tady z�stal, t�eba nav�dy. Tohle je jedno z m�st, kter� se �lov�ku vryj� hluboko do srdce, a kam se v�dy bude r�d vracet.
Skoro po hodin� odpo�inku se vrac�m do v�edn� reality a pokra�uji nezna�enou cestou pod�l S�zavy a� na rozcest� U lomu, kde se op�t napoj�m na �ervenou turistickou zna�ku, kter� m� dovede a� do Led�e. Cestou se koch�m pohledem na �eku a Ostrovsk� ml�n na prot�j��m b�ehu. P�em��l�m, jak hrozn� modern� doba zdeformovala d�tsk� vid�n� sv�ta. M�lokter�mu z dne�n�ch chlapc� jsou Foglarovy p��b�hy opravdu bl�zk�, a to je velik� �koda �
Mountainer