Krajem les�, vod, str�n� a Li�ky Bystrou�ky

Po�as� u� se definitivn� umoud�ilo a za�alo opravdov� jaro. Nen� to vid�t jen na ji� vcelku vysok�ch teplot�ch a probouzej�c� se p��rod�, ale i na tom, �e na m� v�posledn�ch dvou t�dnech obrovskou silou za�to�ila neodbytn� touha vyrazit ven, pry� z�m�sta, daleko od civilizace. A to je p�esn� ten spr�vn� �as na zah�jen� nov� turistick� sez�ny. Po d�kladn�m pl�novan� jsem ji otev�el dne 12. b�ezna 2007 celodenn� v�pravou do okol� Brna a B�lovic nad Svitavou.

Je ned�le r�no, slun��ko u� d�vno sv�t�, ale mn� se kupodivu nechce moc vst�vat. Ale kdy� si uv�dom�m, �e nastal den, kdy kone�n� mohu zase po zim� vyrazit vst��c nov�m tul�ck�m z�itk�m, je �nava ta tam. Rychle p�ekontroluji zda m�m v�batohu v�e d�le�it�, na internetu zkontroluji m�stn� spoje a vyr��m z�kolej� na Kounicov� ulici v�Brn� za dobrodru�stv�m. M�m prvn�m �kolem je te� dostat se na okraj velkom�sta. Vyu��v�m tedy postupn� trolejbus, �alinu i autobus a v�kr�sn� �as za deset minut deset ji� stoj�m na z�stavce Velk� Klajdovka u turistick�ho rozcestn�ku a studuji kam m�m sm�rovat sv� po��te�n� kroky.

V�deset hodin u� se koch�m na vyhl�dce u stejnojmenn�ho hotelu. Dole pode mou se, kam a� oko dohl�dne, rozkl�d� mraveni�t� moravsk� metropole a nad n�m se vzn�� m�rn� ml�n� opar, kter� kaz� m�j pl�n po��dit n�jak� hezk� fotky. Na pam�tku startu turistick�ho roku se alespo� nech�v�m kolemjdouc�mi zv��nit s�vlajkou na�eho Klubu sb�ratel� turistick�ch suven�r�. A pak u� hur� do p��rody.

No��m se tedy do lesa a zvolna stoup�m na vrchol jm�nem H�dy (424 m), podle kter�ho se jmenuje i zn�m� brn�nsk� r�dio a jeho� �bo�� hyzd� obrovsk� v�pencov� lomy. Trv� to jen p�r minut a u� stoj�m p��mo pod dominantou �irok�ho okol�, kterou je mohutn� telekomunika�n� vys�la�. Odsud pokra�uji asi 3 km po �lut� zna�ce na dal�� vrchol s�n�zvem Nad �umberou (435 m). Cesta vede po hranic�ch n�rodn� p��rodn� rezervace H�deck� planina, kter� je zn�m� v�skytem vz�cn� kv�teny, ale na jej� obdivov�n� si mus�m je�t� p�r t�dn� po�kat. Zat�m se i zde okoln� p��roda zat�m sp�e p�ipravuje na jaro.

Nejsem jedin�, koho kr�sn� po�as� vyhnalo pry� z�m�sta, a tak potk�v�m nejen hodn� pejska��, ale i prvn� turisty a cyklisty. Asi ve t�i �tvrt� na jeden�ct p�ich�z�m na vyhl�dku �umberu a nech�v�m se fotit u pam�tn�ku b�sn�ka S. K. Neumanna. D�l bych cht�l pokra�ovat na Ob�ansk� hrad, ale mapa vyhro�uje prudk�m kles�n�m a ty i spoluturisty jsem varov�n, �e cesta tam nen� zrovna kvalitn�. V�lese je skute�n� hodn� mokro a boty m�m u� te� docela zabl�cen�. T�ko se rozhoduji, zda to tedy m�m riskovat. Nakonec m� p�esv�d�� to, �e bych ne�el s�m, proto�e �ty�i holky, se kter�mi jsem se u vyhl�dky se�el, maj� stejn� pl�ny. V�nejhor��m p��pad� tedy budu m�t ji�t�n�.

Po kr�tk�m odpo�inku tedy vyr��me. Hned ze za��tku v�ak nast�v� men�� komplikace se ztr�tou te� u� modr� turistick� zna�ky. Nakonec v�ak zji��ujeme, �e asi v�p�lkilometrov�m �seku je cesta zna�ena pouze v�protism�ru. B�hem dne se s�t�m setk�v�m je�t� asi dvakr�t, ale nikdy jsem nezabloudil. Cesta je pln� spadan�ho list� je�t� od podzimu a skute�n� celkem prudce kles�. Zat�m je v�ak v�e v�rozumn�ch mez�ch. N�hle v�ak p�ich�z� ne�ekan� p�ekvapen�. Kolmo na na�i cestu se po vrstevnici buduje nov� lesn� sv�nice a se�up na n� a pod n� je skute�n� strm� i pro otrl�ho turistu. Dol� vede �zk� improvizovan� se�up, a tak vyu��v�m nab�dky holek a nech�v�m se rad�ji jistit za batoh. Jedn� se jen o p�r metr�, tak�e jsme to slezli �pln� bez probl�m�. Pak u� je cesta zase �ir�� a sch�dn�j��, i kdy� st�le dost prudk�. Vyr��m dop�edu v�pozici pr�zkumn� jednotky a po chv�li za sebou sly��m n�jak� hluk a sm�ch. Oto��m se a holky jedou dol� po zadn�ch parti�ch. Nicm�n� jsme v�ichni spole�n� �sp�n� do�li a� k�Ob�ansk�mu hradu, tedy p�esn�ji �e�eno k�polozapomenut�m rozvalin�m, kter� z�n�ho zbyly. Patrn� jsou torza n�kolika zd� a tak� skoro zasypan� p��kop. Samoz�ejm� jsme vyu�ili, �e majitel� moment�ln� byli asi n�kde na v�le�n�m ta�en�, a tak jsme si hrad na chv�li p�ivlastnili a vz�jemn� se fotografovali jako hradn� p�ni. Pot� jsme se op�t strmou cestou vydali dol� k��elezni�n� trati. Zde jsem se se sv�mi pr�vodkyn�mi rozlou�il, proto�e na�e dal�� pl�ny byly u� r�zn�.

Za�el jsem se pod�vat na �elezni�n� most p�es Svitavu a k�port�lu tunelu. Vlak zrovna ��dn� nejel, a tak to v�e p�sobilo docela opu�t�n�. Chvilku jsem se pokochal okol�m a pak jsem se vno�il do �zk�ho T�snohl�dkova �dol�. Cesta m�la b�t zna�ena �lut�, ale z�ejm� zde hodn� �et�ili barvou, proto�e jsem se �asto po stromech d�val opravdu marn�. Nebylo v�ak kde se ztratit. Rozbl�cen� p�ina se �zce za�ez�vala mezi zalesn�n� svahy a vedla t�sn� kolem potoka. Ob�as tak p�ipom�nala sp� mok�ad a asi �estkr�t jsem se musel po kamenech dost�vat p�es vodu na druhou stranu. Bylo to docela dobrodru�n� a vy�adovalo to �petku zru�nosti. Zdrav� �lov�k by potok lehce p�esko�il, ale j� to ale tak jednoduch� nem�l. Na�t�st� jsem v�e zvl�dnul, a tak jsem vodu z�bot vyl�vat nemusel. P�esto jsem byl r�d, kdy� jsem pozd�ji do�el na lep�� cestu, kter� m�la zpevn�n� povrch kv�li pr�jezdu les�ck� techniky. Jen m� mrz�, �e jsem p�i v�em tom soust�ed�n� na cestu trestuhodn� minul pam�tn�k Rudolfa T�snohl�dka. Byl trochu bokem a j� si nev�iml odbo�ky. Ale mysl�m, �e jsem se v�tyto kon�iny nezatoulal naposled, a tak to p��t� ur�it� naprav�m.

Cesta T�snohl�dkov�m �dol�m byla hodn� ponur� a zd�la se nekone�n�. Ani jsem nepotkal ��dn�ho dal��ho dobrodruha, a tak jsem byl moc r�d, kdy� se m�rn�m t�hl�m stoup�n� na obzoru kone�n� objevila chaloupka. Byla to h�jenka Josefa Ressela, lesn�ka, technika a vyn�lezce lodn�ho �roubu. Vypadala romanticky a p�sobila skute�n� jak z�poh�dky. P�i v�stupu k�n� jsem v�ak nejprve je�t� zabo�il na dno �dol�, kde pr��til ze skalky pramen pojmenovan� po krajin��i Stanislavu Lolkovi. Nechal jsem se u n�ho op�t vyfotit turisty p��choz�mi z�opa�n�ho sm�ru. Byli to man�el� ve st�edn�m v�ku a �iv� se zaj�mali o vlajku na�eho klubu a o jeho �innost. Nev�hal jsem tedy a jako spr�vn� �len jsem ud�lal men�� propagaci a p�edal adresu webov�ch str�nek. Od stud�nky moje dal�� kroky pokra�ovaly k�pam�tn�ku Josefa Ressela a pak ji� kolem zmi�ovan� h�jenky.

Zde jsem si kr�tce odpo�inul a pokochal se kr�snou p��rodou. M�stn� lesy jsou pod vzornou spr�vou brn�nsk� Mendlovy univerzity a je zde opravdu kr�sn�. Ani jsem se tedy nedivil tomu, �e tato m�sta inspirovala k�tvorb� �etn� na�e mal��e i liter�ty. Pak jsem pokra�oval op�t lesn� p�inou tentokr�t zelen� zna�ky do B�lovic nad Svitavou. Slun��ko kr�sn� h��lo i tady v��dol� a ve vzduchu byla z�eteln� c�tit v�n� jara. U� jsem ne�el s�m, nebo� se zlep�en�m kvality cesty se znovu zv��il i po�et turist�. A komu se necht�lo j�t p��mo lesem, mohl vyu��t �irok� �t�rkov� cesty vedouc� od h�jovny po prot�j��m b�ehu Kun�ho potoka. J� jsem v�ak jako spr�vn� dobrodruh pochopiteln� z�stal v�lese. Bylo to moudr� rozhodnut�, nebo� jinak bych nevid�l pam�tn�k prvn�ho v�no�n�ho stromu republiky, ani m�sto, kde Rudolf T�snohl�dek se sv�mi p��teli nalezl odlo�en� miminko, malou Lidu�ku, na jej� po�est pr�v� zalo�il tradici m�stsk�ch v�no�n�ch stromk�.

Pak moje cesta pokra�ovala kolem romantick�ho jez�rka, kter� dokonce hl�dal vodn�k, k�pramenu Leo�e Jan��ka. Odsud to u� bylo jen co by kamenem dohodil k�myslivn� Li�ky Bystrou�ky na okraji B�lovic. Zde moje opravdov� turistick� putov�n� kon�ilo, alespo� tedy v�tom smyslu, �e jsem byl ji� zp�t v�civilizaci. Spolu s�t�m se o slovo p�ihl�sil i zat�m pon�kud opom�jen� �aludek, a tak jsem zam��il do bl�zk� restaurace Sokolovna na po��dn� ob�d. Pod n�m p�ede mnou byl je�t� jeden mal� �kol � sehnat m�stn� turistickou zn�mku, kterou m�li prod�vat v�n�jak� Chaloupce u kom�na. Na rozcestn�c�ch se mi v�ak ��dnou sm�rovku s�t�mto n�pisem neda�ilo objevit, a tak mi nezbylo nic jin�ho, ne� se zkr�tka doptat. Byl jsem �sp�n� asi na t�et� pokus, v�sledek m� v�ak moc nepot�il. Prodejn� m�sto se nach�zelo na �pln� opa�n�m konci B�lovic na vrcholu obrovsk�ho kopce. Je�t� jsem si p��mo naproti sokolovn� prohl�dl slavnou vilu S. K. Neumanna s�jeho dal��m pam�tn�kem a vydal se op�t na cestu. Sice u� m� trochu pobol�valy unaven� nohy, ale co se dalo d�lat. Pod vrcholem kopce na m� v�ak �ekalo p��jemn� p�ekvapen�. Chaloupka u Kom�na vypadala moc hezky a v�podtitulu n�zvu st�lo Restaurace dobr� pohody. Skoro jsem litoval ob�da v�sokolovn�, ale vrchn� mi �ekl, �e zde m� jen drobn� ob�erstven� a neva��. Dobr� pohoda tam ale skute�n� vl�dla, turistickou zn�mku m�l tak�, a tak jsem se spokojen� vydal zase zp�tky dol�.

Cesta z�kopce v�ak ji� k�pohod� m�la hodn� daleko. Op�t byla strm� a nav�c vedla po kostk�ch. V duchu jsem si nad�val, �e jsem ne�el po stejn� jako nahoru, ale vracet se mi u� necht�lo. Postupn� m� docela rozbolela lev� noha, a tak se necel� dva kilometry k�vlakov�mu n�dra��, odkud jsem odjel zp�t do Brna, staly mal�m peklem. Za�al jsem tu�it pr��vih, kter� se bohu�el ve�er po n�vratu uk�zal jako realita. Pravd�podobn� p�i sl�z�n� strm�ch svah� nad a pod Ob�ansk�m hradem jsem si nat�hl stehenn� sval. N�co podobn�ho se mi stalo asi p�ed deseti lety na �umavsk�m Boub�n�, ale od t� doby znovu a� dnes. Tenkr�t bolest p�e�la asi po dvou dnech a dalo se s�t�m celkem bez probl�m� chodit. Nyn� je bohu�el situace o dost hor��, dnes je u� �ter� a j� st�le hrozn� kulh�m a p�i ka�d�m kroku m� noha bol� jako �ert. Ale mysl�m, �e mi to pat��, proto�e jsem se znovu nepou�il, abych po zim� nejprve absolvoval n�jakou krat�� a m�n� n�ro�nou trasu. Tak snad p��t�.

Zah�jen� turistick� sez�ny tak posl�ze z�skalo pon�kud trpkou p��chu�, nicm�n� za ty z�itky a kr�sn� den str�ven� uprost�ed p��rody to rozhodn� st�lo. Pevn� douf�m, �e bude co nejd��ve v�echno v�po��dku, proto�e m�m ji� napl�novan� dal�� v�pravy, na kter� se moc t��m.

Mountainer 12.3.2007