H�danka 136

Tak dne�n� h�danka je od V�le�ka:

dne�n� ot�zky: Na co se d�v�m? A odkud se d�v�m?

Sout� ukon�ena! Zde uv�d�me spr�vn� odpov�di a �sp�n� hada�e:

Spr�vn� odpov�di: D�v�m se na kl�ter ve Svat�m Janu pod Skalou a to z vyhl�dky od k��e na sk�le nad Svat�m Janem pod Skalou.

�sp�n� hada�i:
Jara - 21.11. 19:55h - 3 body
LaSo - 21.11. 19:57h - 3 body
Solit�r - 21.11. 20:10h - 3 body
MK - 21.11. 21:24h - 3 body
GuliKopr - 21.11. 21:46h - 3 body
JIHO - 21.11. 23:36h - 3 body
�pagetka - 22.11. 7:14h - 3 body
Len�a - 24.11. 21:00h - 1 bod
OGUNGO - 25.11. 22:05h - 1 bod

Svatďż˝ Jan pod Skalou

Svat� Jan pod Skalou (n�mecky St. Johann unter dem Felsen) je obec ve St�edo�esk�m kraji, okrese Beroun, asi 30 km JZ od Prahy a necel�ch 5 km v�chodn� od Berouna. Le�� v srdci Chr�n�n� krajinn� oblasti �esk� kras a spole�n� s Karl�tejnem a starod�vn�m Tet�nem pat�� mezi nejzaj�mav�j�� turistick� lokality okresu. �ije zde 173 obyvatel.
Kl�ter ve Svat�m Janu pod Skalou historicky pat�il k ��du svat�ho Benedikta. Byl postaven na m�st� jeskyn� legend�rn�ho poustevn�ka svat�ho Ivana a zru�en byl za Josefa II. Pro svou architektonickou a kulturn� hodnotu je zaps�n do seznamu kulturn�ch pam�tek �esk� republiky.

Poustevn�k svat� Ivan se zde podle pov�sti usadil zhruba v polovin� 9. stolet�. Prvn� p�semn� zm�nka o m�st� poch�z� z roku 1030, kdy kn�e B�etislav I. daroval kapli sv. Jana benediktinsk�mu kl�teru Ostrov u Davle, kter� zde v polovin� 11. stolet� u jeskyn� svat�ho Ivana zalo�il dce�in� kl�ter.[2] Roku 1310 zde bylo z��zeno probo�tstv�. V dob� husitsk�ch v�lek, v roce 1420, se do sv. Jana uch�lili benediktin�t� mni�i z kl�tera na Ostrov� pot�, co byl poni�en a vydrancov�n. Roku 1517 zde bylo zalo�eno opatstv�.
Sou�asn� budovy vznikly v letech 1653�1661. V letech 1726�1731 p�estav�l ji�n� a z�padn� k��dlo kl�tera patrn� Kry�tof Dientzenhofer.[3] Kl�ter byl zru�en roku 1785 a p�em�n�n na z�mek. Od roku 1925 zde byla �kola, v letech 1953�1958 v�znice, pozd�ji pak �kola pro p��slu�n�ky komunistick� tajn� policie StB, nakonec od roku 1985 archiv tehdej��ho ministerstva vnitra. V sou�asnosti v b�val�m kl�te�e p�sob� Svatoj�nsk� kolej, Vy��� odborn� �kola pedagogick�, a ekologick� centrum Kavyl.