H�danka 260

Tak dne�n� h�danka je od V�le�ka:

dne�n� ot�zky: 1. Co to je ?
2. Kde to najdeme ?

Sout� ukon�ena! Zde uv�d�me spr�vn� odpov�di a �sp�n� hada�e:

Spr�vn� odpov�di: 1. Historick� meteorologick� sloup
2. Velk� n�m�st�, Hradec Kr�lov�

�sp�n� hada�i:
Jara - 15.12. 19:42h - 3 body
MK - 15.12. 20:18h - 3 body
JIHO - 15.12. 22:28h - 3 body
�pagetka - 16.12. 5:24h - 3 body
Solit�r - 16.12. 10:56h - 3 body
LaSo - 16.12. 22:45h - 2 body

Meteorologickďż˝ sloup

Meteorologick� sloup postaven� p�ed jesuitskou kolej� na Velk�m n�m�st� v roce 1913 (p�ed Nov�m Adalbertinem). Objekt zdob� kovan� m�� a ve spodn� ��sti znamen� zv�rokruhu, kter� jsou vyhotovena kov��sk�mi technologiemi.

Meteorologick� sloupy vznikaly zejm�na od druh� poloviny 19. stolet� do t�ic�t�ch let 20. stolet�. Jejich geografick� v�skyt je soust�ed�n na �zem� st�edn� Evropy, p�i�em� po�etn�ji v b�val�m Rakousko-Uhersku. Nejd��ve byly um�s�ov�ny na l�ze�sk� promen�dy, kde stav po�as� m�l zvl�t� d�le�itou roli a na n�m�st� pokrokov�ch m�st. �asto tak� zdobily prostranstv� p�ed �kolami, radnicemi a nov� vznikaj�c� m�stsk� parky. Uplatn�n� tak na�ly v ru�n�m m�stsk�m prost�ed�, ale tak� na klidn�m m�st� park� a zahrad. Do �esk�ch zem� se jako m�dn� vlna roz���ily hlavn� z Rakouska a N�mecka v osmdes�t�ch letech 19. stolet� a postupn� pronikly nejenom do m�st a l�ze�sk�ch st�edisek, ale tak� na n�vsi n�kter�ch obc� (nap�. Vl�kovice a Probluz u Hradce Kr�lov�). Z�izov�n� meteorologick�ch sloup� na na�em �zem� bylo �asto v�z�no na sudeton�meck� oblasti. Asi polovina zn�m�ch pov�trnostn�ch kiosk� byla um�st�na pr�v� v t�chto oblastech. Nejv�ce se z�izovaly v podh��� Jizersk�ch hor, Krkono� a Jesen�k�, d�le v okol� Hradce Kr�lov�, pobl� Liberce a na �zem� severn� Moravy a Slezska. Nem�lo t�chto objekt� nach�z�me tak� v oblasti z�pado�esk�ch l�zn� a tak� severn� od Olomouce. V n�kter�ch m�stech bylo postaveno hned n�kolik meteorologick�ch sloup�. Je zn�mo, �e na �zem� Jablonce nad Nisou se nach�zely minim�ln� �ty�i. Zakl�d�n� meteorologick�ch sloup� bylo vedeno snahou zkr�lit ve�ejn� prostranstv�, uk�zat pr�ci a dovednost m�stn�ch um�lc�, ale tak� prezentovat pokrok vrchol�c� pr�myslov� revoluce v podob� p�esn�ch mechanick�ch p��stroj� na m��en� po�as�. Z�izovateli meteorologick�ch sloup� byly nej�ast�ji okra�lovac�, horsk� a turistick� spolky finan�n� podporovan� nap�. vlivn�mi osobnostmi, �leny m�stsk�ch rad a tov�rn�ky. Popularita meteorologick�ch sloup� dos�hla vrcholu patrn� na p�elomu 19. a 20. stolet� a kr�tce po n�m. Jako dal�� m�dn� vlna se je�t� vr�tila ve dvac�t�ch letech 20. stolet�. Ov�em pokrok v dostupnosti meteorologick�ch m��en� a p�edpov�d� po�as�, byl nahrazen rychl�m zpravodajstv�m o po�as� p�en�en�m prost�ednictv�m telegrafu. Obliba meteorologick�ch sloup� postupn� zanikla po druh� sv�tov� v�lce, kdy mnoh� objekty byly zna�n� zch�tral� a bez p��strojov�ho vybaven�.


Zdroj: Meteorologickďż˝ sloup