Vzpomínka na Alpenstocka

9.11. 2019 opustil naše klubové řady otec zakladatel, hanácké bórák a pábitel, vynálezce a milovník recese Josef Alpenstock Klimeš.

Svůj život prožil na plno, každý z nás klubáků má určitě bezpočet historek ze společných setkání, či v mém případě i společných vandrů.
Jeho nápady okamžitě realizované se staly nedílnou součástí klubového života, spousta soutěží nesla a doposud nese jeho rukopis.
Nechci vzpomínat na to, co bylo, vím, že kdybych použil jakákoliv oslavná slova na jeho osobnost, komentoval by to svým oblíbeným " to só kydy, to só sračky!".

Jedno tuším - po jeho příchodu tam, kam je žijícím vstup zakázán, nezůstane na nebeské pláni kámen na kameni. Určitou strnulost osazenstva oživí Alpova snaha přizpůsobit okolí obrazu svému, po ochutnání many nebeské udiví přihlížející osazenstvo svým lihovárkem a kafíčkem, které měl tak rád. A pracovníky nebeské kuchyně donutí nahradit jimi používané suroviny vajíčkem a "špíčkem", snídaní, kterou stavěl nadevše.
Nebudou to mít tam nahoře s Alpem lehké, neb jeho sečtělost doprovázena mimořádnou pamětí bude na stráži, a dopustí-li se některý z přítomných v jeho blízkosti sebemenšího omylu, bude následně opraven, to vše doprovozeno Alpenstockovou poznámkou: "Domorodci vědí hovno!"
Alpenstockovou zásluhou nebe již nebude nudným místem k pobytu, ale stane se akčním- soutěže budou střídány kvízy, ubude v něm "čučkařů" a budou přibývat "bóráci". Uvidíte-li nezvyklá znamení na obloze, budou to andělé "móňající" v mezihvězdném prostoru při lovení suvenýrů. A každá bouřka bude předzvěstí povolání sv. Petra, klíčníka od nebeské brány, na kobereček před Nejvyššího, kterému se ruch v dříve tak klidném nebi začne zajídat a vyžádá si vysvětlení, proč byl Alpenstock mezi vyvolené vpuštěn. I dostane odpověď:
"Protože si to Josef Alpenstock Klimeš zasloužil!"

Alpe, chybíš nám...

Solitér