KDE DOMOV TVŮJ? - Reportáže z cest - MK. a KK41

     Praha-Klánovice – Praha-Háje

    16.4.2009

    Na cestu přes východní část Prahy jsem pozval kamaráda Karla (KK41), který má v cíli tohoto úseku „domov svůj“. A také proto, že by se jako náruživý cyklista k delšímu pěšímu výletu sám těžko odhodlával. Nabídku přijal okamžitě, přestože netušil, co ho čeká.

    Již u klánovické žel. stanice byl překvapen, že se vydáváme do Újezda nad Lesy lesními cestami, a ne po ulici. Pookřál až na rušné hlavní ulici , kde si nechal u čerpací stanice dát místní razítko. Brzy jsme však od silnice odbočili na polní cestu, která nás dovedla do Kolodějů. Zámek byl nedobytně uzavřený, žádné razítko na památku zde nebylo možno získat, tak jen fotíme (foto 02, 03).

    Na okraji Kolodějů býval smeťák. S pomocí EU zde byl z odpadků vytvořen umělý kopec, ten zatravněn, opatřen chodníčky, lavičkami, lampami a na jeho nižším vrcholu dokonce jakýmsi záhadným kamenným obětištěm či kultovním prostorem (foto 04). Z kopce je poměrně daleký rozhled na všechny strany, ale Karel, který zůstal dole na cestě, o to vše přišel (foto 05).

    Dále k jihu pokračujeme po červené turistické značce polními cestami a stezkami s kvetoucími stromy - úplně liduprázdnou částí Prahy, zastavujeme se u hřbitovního kostela sv. Markéty (foto 08) a v Královicích z dálky obdivujeme zachovalou věž tvrze (foto 10).

    Do Uhříněvsi sice pokračuje turistická značka zase pěkně přes pole a kolem lesa, ale na tu už cyklistu Karla nikdo nedostane. Cítí pod nohami oblíbený asfalt a tak pokračujeme (vlastně až k parku u cíle) už jen po silnicích. A Karel je konečně ve svém živlu, poznává oblíbená místa na silnici a upozorňuje – tady v té zatáčce rostou žampiony, tady mne zastavila policie, když jsem jel na červenou, tady od té díry v asfaltu to mám domů přesně … km apod.

    V Uhříněvsi se občerstvujeme v nejbližší restauraci, získáváme razítka v muzeu a na nádraží a přes Petrovice docházíme k vodní nádrži Hostivař. Ta je nyní z velké části vypuštěna (foto 13). Po jejím severním břehu pokračujeme po nekonečně dlouhé asfaltové stezce až na hráz. Karel zrychluje řka, že kdyby zastavil, tak už se nerozejde, a proto se mi ho díky občasnému focení ani nedaří dohonit (foto 14). Ale nepochybně ho táhla kupředu i představa stánku s občerstvením nad hrází, kde jsme se samozřejmě na chvíli zastavili. Pak už zbývalo jen přejít park a před námi se objevil cíl dnešní cesty – Hekrova ul. (foto 16).

    Po hodinách chůze v tomto nezvykle horkém a slunečném dni je krátký odpočinek u oblíbených suvenýrů ve stinném bytě velmi příjemný a osvěžující. A to tak, že po rozloučení s Karlem nejdu rovnou k doporučenému autobusu, ale beru do ruky mapu a vymýšlím, kam bych se ještě ve zbytku odpoledne podíval. Odcházím k Chodovské tvrzi pro razítko, a dále přes most nad dálnicí přes stanici metra Chodov na stanici Roztyly. Metrem k muzeu, projít se po Václaváku a na hlavní nádraží – tím dnešní vydařený výlet končí i pro mne.

    Tato cesta byla pro mne významná ještě z jiného důvodu. Přešel jsem poslední úsek, který mi chyběl k dokončení celé osobní pěší trasy z Plzně přes Prahu, Pardubice, a Hradec Králové do Žamberka.

MK.

Popisky k obrázkům:
 01 Klánovice – u nádraží
 02 Koloděje, zámek
 03 Koloděje, před zámkem
 04 Koloděje, na umělém kopci
 05 Koloděje, cesta pod umělým kopcem
 06 Stezka u sv. Markéty
 07 Rozcestník Hradiště Šance
 08 Kostel sv. Markéty u Královic
 09 Rozcestník Svatá Marketa
 10 Královice, tvrz
 11 Uhříněves, zámeček
 12 Petrovice, kostel
 13 Vodní nádrž Hostivař
 14 Cesta podél nádrže Hostivař
 15 Informační tabule u nádrže Hostivař
 16 Praha 4 Háje, Hekrova ul.